Jak a kdy cvičit psa

Jak a kdy cvičit psa

Jen poslušný pes, zaměstnaný společnou činností může plně vykonávat to, k čemu bych vyšlechtěn.

Moje rada zní, cvičte, hrajte si, vykonávejte jakoukoliv společnou činnost. Pracujte na společném kontaktu, učte se svého psa číst a rozvíjejte myšlení svého psa.

V první řadě se naučte svého psa motivovat, musí mít pocit, že jste středobod světa a je jedno, zda  tím nejlepším pamlskem nebo oblíbenou hračkou.Neustále vymýšlejte nové hry, nové triky nebo nové povely…

Za každou dobře provedenou činnost, musí být dobře načasovaná odměna, pracujte s intonací hlasu, pes vše mnohem snáze pochopí.

Velmi důležitá je důslednost, VŽDY  trváme na splnění povelu. Povely neopakujeme a snažíme se vždy cvik zakončit úspěchem.

Snažte se být pro svého miláčka zábavnější než okolí, budeme mít výhodu např. u přivolání

Naučte ho  rozlišovat, co je zábava a co je povinnost a vzájemně to kombinovat.

Nespoléhejte na to, že docházení 1x za týden na nějaký výcvik z Vás udělá super dvojku, pes by měl být Váš každodenní parťák a výcviku byste se měli věnovat několik minut každý den. Mějte trpělivost, dopřejte svému psovi čas.

Vy jste jeho vůdce, vy začínáte hru i vy ji ukončujete, vy stanovujete veškerá pravidla. Vy ho musíte za každé situace ochránit, Vy jste jeho bezpečí i jeho učitel.

 

Podle stáří štěněte začínáme tyto cviky :

– od dvou měsíců: návyk na jméno, obojek a vodítko, pouliční hluk, domácí prostředí, na rány (pomocí papírového sáčku), na cizí osoby, udržování čistoty v bytě
– od třech měsíců: přerušení nežádoucí činnosti (povel „FUJ!“, “NESMÍŠ!“), cvik sedni, přivolání
– od čtyř měsíců: aport v terénu, cvik odložení na místě (povel zůstaň), lehni, chůze u nohy na řemeni, aport z vody
– od pěti měsíců: vyhledávání předmětů (oblíbené hračky, piškotu), chůze u nohy bez řemene, návyk na vodu.

Všechny cviky se neustále musí opakovat a zdokonalovat! Nezapomínejte neustále chválit a cvičit jen dokud to psa baví a má o to zájem. Velmi důležitá je důslednost a trvání na splnění povelu!
Dbeje zvýšenou pozornost na cvik přivolání. Opravdu trvejte vždy na jeho splnění a pokud víte, že si pejsek zrovna hraje a určitě nepřijde, tak povel raději neříkejte.
Při výcviku používejte dlouhé stopovací vodítko a dokud povel nemáte zvládnutý na 100%, neodepínejte ho.
V praxi to vypadá asi takto: Stopovačka funguje jako dálkové ovládání, vždy, když Váš psík nechce poslechnout, máte možnost si ho přitáhnout a donutit ho k poslušnosti. Pak samozřejmě následuje pochvala.

Cvičitelské desatero:
Pamatuj, že pes je živá bytost.
Respektuj jeho biologické potřeby, může mít žízeň, hlad, může mu být zima atd.
Poznej svého psa a opírej se o jeho dobré vlastnosti.
Učení nemusí být mučení, raději odměňuj než trestej.
Buď trpělivý. Buď důsledný.
Připusť si, že pes díky svým smyslům ví někdy víc než ty.
Udělá – li pes něco špatně, hledej chybu nejprve u sebe.
Nebuď nadměrně ctižádostivý a uměj prohrávat.
Buď psovi dobrým vůdcem smečky a měj ho rád.
Přivolání je nejdůležitější cvik v životě psa.

Pokud nemáte „přivolání“, nemáte nic.
Jedná se o známý cvik „ke mně!„. Doporučuji tento cvik začít již u štěňátka. Je to mnohem jednodušší jelikož později již váš miláček vážící 35kg má podstatně větší sílu a výcvik je pak daleko více fyzicky náročnější.
S nácvikem začněte nejdříve někde mimo okolní rušivé elementy jako jsou srny, cizí psi, automobily a podobně. U štěňátek Vám bude stačit třeba obyčejný piškotek, který vždy po správném provedení dostane za odměnu. Pokud však neuposlechne není důvod jej hned tělesně trestat, postačí většinou šetrně postrašit (například hození klíčů za pejska či zadupání apod.).
Když je starší, můžete si pomoci dlouhým vodítkem (tzv. „stopovačkou“) a při neuposlechnutí vodítkem krátce škubnout. Jako nevhodné je samonavíjecí vodítko.

Pamatujte, pes není hračka pro děti ani doplněk zahrady či bytu. Pro získání štěňátka z naší chovatelské stanice není podmínkou slibovat prezentaci na výstavách nebo nosit tituly ze zkoušek,ale mít opravdový zájem o člena rodiny, o parťáka na život a na smrt. Věřte, že nový člen Vám zabere hodně času a bude stát dost peněz,ale pokud se mu budete dostatečně věnovat, mnohonásobně Vám vše vrátí. Naše štěňátka vychováváme s láskou a socializujeme v běžném chodu domácnosti, odcházejí od nás se zdravým sebevědomím a snahou učit se novým podmětům. Chybovat je lidské, největší chybou však je, nedělat nic, nechat štěně jen tak vyrůstat…Buďte pro svého nového člena vůdcem smečky, nenuťte ho,aby se jím musel stát on.

Nejčastější chyby, kterých je nutné se vyvarovat:
– psovodi psy nic postupně neučí, myslí si, že povel „ke mně“ má pro psa nějaký význam už od narození
– neustálé opakování povelu pro přivolání (pejsek se naučí pak přijít, kdy se mu zachce…)
– žádná odměna ani pochvala (stačí jen málo – piškotek, poplácání, laskavé slovo…)
– psovod volá psa pouze v případě nutnosti (chybí cvičné přivolávání)
– po splnění přivolání je pes kárán za činnost, kterou prováděl před vykonáním povelu přivolání
– pes je ihned po příchodu přivázán

Chůze u nohy 
Přibližně od 3 až 4 měsíců začněte od štěňátka dodržovat správnou chůzi u nohy (nejprve na vodítku, později i bez vodítka). Správná chůze u nohy je, že pes jde na prověšeném vodítku u levé nohy tak, že jeho pravé rameno je stále na úrovni nohou páníčka. Pes se automaticky přizpůsobuje pomalé, rychlé a normální chůzi.
Chůzi u nohy je dobré procvičovat společně s chůzí vpravo, vlevo či obratem přičemž před vykonáním změny vždy vydá povel pro chůzi u nohy (zpravidla „K noze“). Pejsek se dá tento cvik naučit poměrně snadno a brzy.
Předevší je nutno pejska vždy při správném provedení odměnit pochvalou a to i při chůzi. A pozor ! při nácviku chůze na vodítku pejska nikdy netrestejte.

Kde si svého pejska vycvičit ? 
Běžné základní cviky jako jsou přivolání, chůze u nohy, sedni, lehni, zůstaň lze s úspěchem cvičit dobře samostatně v domácím prostředí.
Přičemž není potřeba a ani není vhodné cvičit příliš dlouho, ale spíše je dobré dbát na četnost cvičení, což je daleko efektivnější.
Pro tyto základní cviky stačí jen opravdu malinko, cca 15min. denně.
Avšak pokud si nevíte rady a nebo pro nácvik dalších cviků je dobré určitě navštívit nějaký „cvičák“, nebo třeba se účastnit některého s mnoha pořádaných výcvikových táborů, kde se naučíte mnoho drahocených rad. Na cvičištích vhodných pro služební plemena necvičte obranu a ani jinak nepodporujte v psovi agresivitu. Retrívr tyto vlastnosti nemá vrozené a jsou nežádoucí. Daleko lépe je, pokud se Vám naskytne možnost navštívit některý ze cvičáků, které jsou specializováni na lovecká plemena, kde Vám rádi s výcvikem pomohou. Nebo ideálně cvičákem se specializací na výcvik retrívrů.